V době, kdy jsme nepřetržitě obklopeni informacemi, obrazovkami a vizuálním tlakem, začíná být ticho stále vzácnější hodnotou. Ne jako absence zvuku, ale jako prostor, ve kterém člověk dokáže znovu vnímat sám sebe, vlastní rytmus i to, co je skutečně podstatné.

Právě tato potřeba se přirozeně promítá i do mé tvorby. Ve strukturálních a monochromatických obrazech nehledám prvoplánovou výraznost ani vizuální efekt. Mnohem více mě zajímá atmosféra, světlo, detail a moment, kdy obraz začne působit subtilněji, ale intenzivněji.

Přítomnost jako forma vnímání

Důležitým tématem mé práce je přítomný okamžik. Schopnost zpomalit a skutečně vnímat prostor, světlo nebo materiál bez neustálého rozptylování. Obrazy pro mě nejsou ilustrací konkrétního příběhu. Spíše vytvářejí prostor, ve kterém se člověk může na chvíli zastavit a soustředit.

Právě proto pracuji převážně s monochromatickými a minimalistickými obrazy. Když odstraníte nadbytek, začne být mnohem důležitější reliéf, struktura, světlo a proměnlivost povrchu. Obraz pak funguje jinak v různých částech dne i prostoru.

Minimalismus jako vědomá redukce

Moje tvorba byla dříve výrazně barevnější a expresivnější. Postupně jsem ale začala tíhnout k větší redukci a klidnějšímu vizuálnímu jazyku. Přestala mě zajímat potřeba neustále přidávat další vrstvy nebo vizuální efekty.

Minimalismus pro mě dnes není styl. Je to určitá forma rozhodnutí — ponechat jen to, co je opravdu důležité. V prostoru, v obraze i v životě.

Strukturální obrazy a proměnlivost světla

Ve strukturální malbě mě fascinuje práce se světlem a proměnlivostí povrchu. Reliéfní struktury během dne vytvářejí jemné stíny, odlesky a změny atmosféry. Obraz tak nikdy nepůsobí staticky. Reaguje na prostor, architekturu i světelné podmínky interiéru.

Právě v této subtilnosti vnímám sílu monochromatických obrazů. Nezahlcují prostor další výrazností, ale vytvářejí klidnější rytmus a atmosféru, která člověka nenutí k okamžité reakci.

Inspirace přírodou a přirozeností

Velkou inspirací je pro mě příroda a její organické struktury — linie vody, kůra stromů, kořeny nebo přirozené nepravidelnosti materiálů. Fascinuje mě autenticita věcí, které nejsou dokonale kontrolované, ale přirozeně vznikají a proměňují se.

Právě proto mě dlouhodobě inspirují také principy zenu a estetiky wabi-sabi, které přijímají jednoduchost, nedokonalost a pomíjivost jako přirozenou součást krásy.

Umění jako prostor pro soustředění

Dnes mě stále více zajímá propojení umění s architekturou a interiérem. Obraz podle mě nemusí fungovat jako dominantní dekorace. Může být spíše prostorem pro vnímání — něčím, co ovlivňuje atmosféru interiéru subtilněji, ale dlouhodoběji.

Možná právě proto dnes monochromatické a minimalistické umění rezonuje stále silněji. V tichu totiž často začneme slyšet věci, které v hluku běžně zanikají — včetně sebe samých.

V období od 21. 1. do 25. 2. 2025 se prostor GRAM Prague proměnil v instalaci monochromatických a strukturálních obrazů, které pracovaly se světlem, materiálem a atmosférou prostoru. Výstava Feel the Moment, realizovaná pod záštitou DBG galerie, pro mě představovala důležitý moment — nejen svým rozsahem, ale především způsobem, jakým jednotlivá díla vstoupila do dialogu s architekturou prostoru.

Kurátorkou výstavy byla Kristína Kadáková, která celou instalaci zasadila do prostředí propojujícího industriální architekturu, přirozené světlo a organické prvky interiéru. Právě práce se světlem zde hrála zásadní roli. Strukturální povrchy obrazů během dne neustále měnily svůj charakter a reagovaly na proměnlivost prostoru.

Na výstavě byly představeny tři monochromatické kolekce — All White, All Black a All Metallic. Každá z nich pracovala s odlišnou atmosférou i energií, společným prvkem však zůstával důraz na reliéf, redukci barevnosti a proměnlivost povrchu. Nešlo o klasickou prezentaci obrazů jako izolovaných objektů, ale o vytvoření prostředí, ve kterém jednotlivá díla fungovala v návaznosti na světlo, architekturu a pohyb diváka v prostoru.

Součástí některých obrazů byla také subtilnější symbolická rovina inspirovaná přírodou. Motivy kolibříků nebo leopardů zde nevystupovaly jako doslovné symboly, ale spíše jako jemné odkazy na pohyb, sílu, přítomnost nebo proměnlivost emocí. Důležitější než samotný motiv pro mě vždy zůstává atmosféra, kterou obraz vytváří.

Výstava Feel the Moment zároveň potvrdila, jak silně dnes monochromatické a strukturální umění rezonuje se současnou architekturou a moderním interiérem. Minimalistické obrazy zde nefungovaly jako dekorace, ale jako přirozená součást prostoru, která ovlivňuje jeho rytmus, světlo i celkové vnímání atmosféry.

Celá instalace pro mě byla také potvrzením, že současné umění nemusí být založené na vizuální hlasitosti, aby působilo intenzivně. Někdy naopak funguje nejsilněji právě skrze redukci, detail a prostor pro soustředěnější vnímání.

Výstava otevřela i nové spolupráce v oblasti zakázkové tvorby a obrazů pro soukromé interiéry, architektonické projekty i designové realizace. Některá díla z kolekce jsou stále dostupná a zároveň nadále vznikají nové strukturální obrazy na míru konkrétním prostorům.

V listopadu 2024 se showroom Dušek Décor proměnil v prostor propojující současné umění, architekturu a interiérový design. Veronika Manukjan zde představila tříměsíční instalaci monochromatických a strukturálních obrazů, včetně nových velkoformátových děl a metalické kolekce vytvořené přímo pro tento prostor.

Celá výstava byla koncipována jako přirozené propojení umění s architekturou interiéru. Nešlo o klasickou galerijní prezentaci, ale o situaci, kdy se obrazy staly součástí prostoru, světla a materiálů showroomu. Právě práce s proporcí, strukturou a proměnlivostí povrchů zde hrála zásadní roli.

Pro showroom vznikla série strukturálních obrazů reagujících na minimalistický charakter interiéru i atmosféru prostoru. Metalické povrchy během dne zachycovaly přirozené světlo a vytvářely jemné změny odlesků, stínů a textur. Každý obraz tak působil jinak podle úhlu pohledu i světelných podmínek.

Ve své tvorbě pracuje Veronika Manukjan dlouhodobě s monochromií, reliéfem a redukcí vizuálních prvků. Její obrazy nejsou založené na prvoplánové výraznosti, ale na detailu, světle a proměnlivosti materiálu. Strukturální minimalistické obrazy tak přirozeně vstupují do současné architektury i sofistikovaných interiérů.

Tříměsíční instalace v prostoru Dušek Décor zároveň ukázala, jak silně dnes současné umění funguje jako součást interiérového designu. Obrazy zde nepůsobily jako dekorace, ale jako prvek ovlivňující atmosféru, rytmus i celkové vnímání prostoru.

Součástí projektu byla také vernisáž za účasti architektů, interiérových designérů, sběratelů i klientů zaměřených na současný interiérový design. Výstava následně otevřela nové spolupráce v oblasti zakázkové tvorby a velkoformátových obrazů pro soukromé rezidence i architektonické projekty.

Zakázková tvorba a propojení umění s architekturou dnes tvoří důležitou součást práce Veroniky Manukjan — od solitérních děl až po velkoformátové strukturální obrazy vytvářené přímo pro konkrétní prostor.

Večer 16. listopadu 2024 se TEMPUS DESIGN proměnil v prostor propojující současné umění, architekturu a interiérový design. Event ART & DESIGN spojil architekty, interiérové designéry, developery i sběratele umění v prostředí, kde se přirozeně prolínala estetika současného interiéru s monochromatickou strukturální malbou.

Součástí večera byla instalace obrazů Veroniky Manukjan, která představila své charakteristické kolekce ALL WHITE, ALL BLACK a metalickou sérii. Jednotlivá díla pracovaly s reliéfem, strukturou a proměnlivostí světla, které se během večera neustále měnily podle prostoru i úhlu pohledu.

Minimalistický charakter showroomu vytvořil přirozený kontext pro současné strukturální obrazy, jejichž podstatnou součástí je právě práce se světlem, materiálem a atmosférou prostoru. Obrazy zde nepůsobily jako samostatné dekorativní objekty, ale jako součást interiéru a jeho vizuálního rytmu.

Tématem večera bylo propojení umění a designu v současném interiéru. Diskuze s odborníky z oblasti architektury a designu otevřela otázku individuality prostoru, práce s materiály i rostoucího významu autorského umění v moderních realizacích.

Ve své tvorbě pracuje Veronika Manukjan dlouhodobě s monochromií, redukcí a strukturálními povrchy, které reagují na okolní prostor subtilnějším způsobem. Právě tato forma současného minimalistického umění dnes stále více rezonuje s moderní architekturou i sofistikovanými interiéry.

Event ART & DESIGN zároveň přinesl nové spolupráce v oblasti zakázkové tvorby a velkoformátových obrazů pro soukromé rezidence i developerské projekty. Některá vystavená díla se následně stala součástí nových interiérů, kde dále pokračují v dialogu s prostorem a světlem.